«Սունդարբան»–ի խմբագրումների տարբերություն

Content deleted Content added
չ մանր-մունր oգտվելով ԱՎԲ
Տող 1.
{{Տեղեկաքարտ Կանաչ գոտի}}
'''Սունդարբան''' ({{lang-en|Sundarbans}}, {{lang-bn|সুন্দরবন}} ''Shundorbôn''), Երկրի վրա տարածքով ամենամեծ մանգրային [[անտառ|անտառը]]ը<ref name="Bpedia">{{Citation|last=Pasha|first=Mostafa Kamal|last2=Siddiqui|first2=Neaz Ahmad|contribution=Sundarbans|editor-last=Islam|editor-first=Sirajul|editor-link=Sirajul Islam|title=Banglapedia: national encyclopedia of Bangladesh|publisher=Asiatic Society of Bangladesh|place=Dhaka|isbn=9843205766|publication-date=2003|contribution-url=http://banglapedia.net/HT/S_0602.HTM|year=2003}}</ref>։ Գտնվում է [[Գանգես]]ի դելտայում՝ [[Հնդկաստան|Հնդկաստանում]]ում և [[Բանգլադեշ|Բանգլադեշում]]։ում։ [[Օվկիանոս]]ից այն կողմ Սունդարբանի մի մասը ծածկված է սեզոնային հեղեղվող ճահճային անտառներով: Սունդարբանի տարածքը 10,000 կմ² է, որից 6000 կմ²-ին գտնվում է Բանգլադեշում<ref>{{cite web|url=http://www.sundarbantigerproject.info/viewpage.php?page_id=3|deadlink=yes|title=Sundarbans Tiger Project|accessdate=2010-03-27|archiveurl=https://web.archive.org/web/20080520112911/http://www.sundarbantigerproject.info/viewpage.php?page_id=3|archivedate=2008-05-20}}</ref>։ 1997 թվականին Սունդարբանը ընդգրկվել է [[ՅՈՒՆԵՍԿՕ]]-ի [[Համաշխարհային ժառանգություն|Համաշխարհային ժառանգության ցանկում]]: Չնայած Սունդարբանի՝ Հնդկաստանին ու Բանգլադեշին պատկանող մասերը մեկ ընդհանուր [[էկոհամակարգ|էկոհամակարգի]]ի մաս են, դրանք ցուցակ են մտցվել առանձին-առանձին՝ որպես Սունդարբան և Սունդարբանի ազգային պարկ: Սունդարբանի տարածքում են գտնվում մակընթացքային ջրանցքների, ափամերձ ծանծաղուտների և մանգրային թփուտների փոքր կղզիների բարդ ցանցերը։ Շրջանը համարվում է լեգենդար [[բենգալյան վագր]]ի, ինչպես նաև [[Աքսիս|աքսիսիաքսիս]]ի, [[օձ|օձերի]]երի, [[թռչուն]]ների շատ տեսակների, [[Ցուլ շնաձուկ|ցուլ շնաձկների]], գետերի [[դելֆին]]ների և Ասիայի ամենամեծ գիշատիչի՝ [[կատարավոր կոկորդիլոս|կատարավոր կոկորդիլոսների]]ների բնակատեղի: 2010 թվականի տվյալներով տարածաշրջանում բնակվում էր մոտ 500 բենգալյան վագր<ref>{{cite web |url = http://www.bforest.gov.bd/highlights.php|deadlink=yes|title = www.bforest.gov.bd/highlights.php Bangladesh Forest Department |archiveurl = https://web.archive.org/web/20041207075333/http://www.bforest.gov.bd/highlights.php |archivedate = 2004-12-07 }}</ref> և շուրջ 30 000 եղնիկ։
 
Գանգեսի դելտայի բերրի հողերը երկար դարերի ընթացքում ենթարկվել են ինտենսիվ մշակման, ինչի արդյունքում պահպանվել են բուն անտառածածկույթի միայն փոքր անկլավներ: Սունդարբանի պահպանված անտառներն ու մանգրերը կարևոր բնակավայր են անհետացման վտանգի տակ գտնվող բենգալյան վագրի համար: Բացի դրանից, Սունդարբանը կատարում է արգելքի կրիտիկական գործառույթը՝ [[Կալկաթա]]յի և հարակից շրջանների միլիոնավոր բնակիչների պաշտպանելով [[ցիկլոն]]ներից։
Տող 19.
* Wahid, S.M., Alam, M.J. and Rahman, A. (2002). «Mathematical river modelling to support ecological monitoring of the largest mangrove forest of the world — the Sundarbans». ''Proceedings of First Asia-Pacific DHI software conference'', 17-18 June, 2002.
* Montgomery, Sy (1995). ''Spell of the Tiger: The Man-Eaters of Sundarbans''. Houghton Mifflin Company, New York.
* Rivers of Life: Living with Floods in Bangladesh. M. Q. Zaman. Asian Survey, Vol. 33, No. 10 (Oct., 1993), pp. 985—996&nbsp;985–996
* [http://www.springerlink.com/content/gk6ulad2cjuyp52l/ Modern sediment supply to the lower delta plain of the Ganges-Brahmaputra River in Bangladesh]{{Недоступная ссылка|date=Февраль 2020 |bot=InternetArchiveBot }}. September, 2001. Geo-Marine Letters, Volume 21, Number 2. {{doi|10.1007/s003670100069}}
* [https://www.webcitation.org/5nFLKDPl2?url=http://www.unep-wcmc.org/sites/wh/pdf/Sundarbans%20%5Bboth%5D.pdf Sundarbans on United Nations Environment Programme]
* Floods in Bangladesh: II. Flood Mitigation and Environmental Aspects. H. Brammer. The Geographical Journal, Vol. 156, No. 2 (Jul., 1990), pp. 158—165&nbsp;158–165. {{doi|10.2307/635323}}
* [http://www.ias.ac.in/currsci/mar252003/757.pdf Environmental classification of mangrove wetlands of India]. V. Selvam. Current Science, Vol. 84, No. 6, 25 March 2003.