«Ճարպակալում»–ի խմբագրումների տարբերություն

Ավելացվել է 2260 բայտ ,  5 տարի առաջ
Առանց խմբագրման ամփոփման
Content deleted Content added
No edit summary
No edit summary
Տող 188.
</div>
</div>
</div>'''<big>Սննդակարգ</big>'''
 
2016 թ․-ի վերանայումը հաստատեց սննդի չարաշահումն որպես  ճարպակալում առաջացնող հիմնական գործոն<ref name="pharmaReview">{{cite journal|last1=Bojanowska|first1=Ewa|last2=Ciosek|first2=Joanna|title=Can We Selectively Reduce Appetite for Energy-Dense Foods? An Overview of Pharmacological Strategies for Modification of Food Preference Behavior|journal=Current Neuropharmacology|date=15 February 2016|volume=14|issue=2|pages=118–142|doi=10.2174/1570159X14666151109103147|PMC=4825944|pmid=26549651}}</ref>։ Բնակչության յուրաքանչյուր շնչին բաժին ընկնող սննդային էներգիամատակարարումը միանգամայն տարբերվում է տարբեր տարածաշրջանների և երկրների միջև։ Այն նշանակալի փոփոխվել է նաև ժամանակի ընթացքում<ref name="Earth09" />։ 1970 թ.-ի սկզբից մինչ 1990 թ․-ի վերջ  միջին սննդային էներգիան, որը հասանելի է 1 շնչին 1 օրում (գնված ուտելիքի քանակը), ավելացել է ամբողջ աշխարհում, բացառությամբ՝ Արևելյան Եվրոպայի։ 1996 թ․ Միացյալ Նահանգներն ունեցել են 1 անձին բաժին ընկնող ամենաբարձր ցուցանիշը՝ 3.654 կալորիա (15.290 կՋ)<ref name="Earth09" />։ Այս ցուցանիշը հետագայում 2003 թվականին աճել է մինչև 3.754 կալորիա (15.710 կՋ)<ref name="Earth09" />։ 1990-ականների վերջում եվրոպացիներին բաժին է ընկել 3.394 կալորիա (14.200 կՋ) / շնչին, Ասիայի զարգացած շրջաններում ՝ 2.648 կալորիա (11.080 կՋ) / շնչին, Սահարայի հարավային շրջաններում ՝ 2.176 կալորիա (9.100 կՋ) / շնչին<ref name="Earth09" /><ref>{{cite web|url=https://www.scribd.com/doc/1470965/USDA-frsept99b |title=USDA: frsept99b |work=[[United States Department of Agriculture]] |accessdate=January 10, 2009}}</ref>։ Հաստատվել է ընդհանուր օգտագործվող սննդի էներգիայի կապը ճարպակալման հետ<ref>{{cite web|url=http://www.statcan.gc.ca/pub/82-003-x/2009004/article/10933-eng.htm |title=Diet composition and obesity among Canadian adults |work=Statistics Canada |accessdate=}}</ref>։[[File:World Per Person Energy Consumption.png|thumb|alt=A graph showing a gradual increase in global food energy consumption per person per day between 1961 and 2002.|Յուրաքանչյուր շնչին բաժին ընկնող սննդային էներգիայի քանակը աշխարհում 1961-2002 թվականներին<ref name="Earth09">{{cite web|url=http://earthtrends.wri.org/searchable_db/index.php?theme=8&variable_ID=212&action=select_countries |title=EarthTrends: Nutrition: Calorie supply per capita |work=World Resources Institute |accessdate=Oct 18, 2009 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20110611160708/http://earthtrends.wri.org/searchable_db/index.php?theme=8&variable_ID=212&action=select_countries |archivedate=2011-06-11}}</ref>|409x409փքս]]Ամբողջ աշխարհում հասանելի սնման ուղեցույցները<ref>{{cite web|author=National Control for Health Statistics |title=Nutrition For Everyone |publisher=Centers for Disease Control and Prevention |url=https://www.cdc.gov/nccdphp/dnpa/nutrition/nutrition_for_everyone |accessdate=2008-07-09}}</ref>չնչին չափով կարողացան լուծել սննդի չարաշահումը և անառողջ սնման խնդիրը<ref>{{cite journal |vauthors=Marantz PR, Bird ED, Alderman MH | title = A call for higher standards of evidence for dietary guidelines | journal = Am J Prev Med | volume = 34 | issue = 3 | pages = 234–40 | date = March 2008 | pmid = 18312812 | doi = 10.1016/j.amepre.2007.11.017 | url = }}</ref>։ 1971-2000 թվականներին ճարպակալման աստիճանը ԱՄՆ-ում աճել 14.5%-ից մինչև 30.9%<ref name="Flegal2002">{{cite journal |vauthors=Flegal KM, Carroll MD, Ogden CL, Johnson CL | title = Prevalence and trends in obesity among US adults, 1999–2000 | journal = [[JAMA (journal)|JAMA]] | volume = 288 | issue = 14 | pages = 1723–1727 | date = October 2002 | pmid = 12365955 | doi = 10.1001/jama.288.14.1723 | url = http://jama.ama-assn.org/cgi/content/full/288/14/1723 }}</ref>։ Միևնույն ժամանակահատվածում նկատվել է նաև կիրառվող սննդային էներգիայի միջին արժեքի աճ։ Կանանց համար միջին արժեքի աճը կազմել է 335 կալորիա (1.400 կՋ) օրական (1,542 կալորիա (6,450 կՋ) 1971 թվականին, իսկ 2004 թվականին 1.877 կալորիա (7.850 կՋ)), մինչդեռ տղամարդկանց մոտ աճը կազմել է 168 կալորիա (700կՋ) օրական (2.450 կալորիա (10.300 կՋ) 1971 թվականին և 2.618 կալորիա (10.950 կՋ) 2004 թվականին)։ Այս լրացուցիչ սննդային էներգիայի մեծ մասը պայմանավորված է գլխավորապես [[Ածխաջուր|ածխաջրերի]] կիրառմամբ, այլ ոչ թե [[Ճարպ|ճարպերի]]<ref>{{cite journal |vauthors=Wright JD, Kennedy-Stephenson J, Wang CY, McDowell MA, Johnson CL | title = Trends in intake of energy and macronutrients—United States, 1971–2000 | journal = MMWR Morb Mortal Wkly Rep | volume = 53 | issue = 4 | pages = 80–2 | date = February 2004 | pmid = 14762332 | url = https://www.cdc.gov/mmwr/preview/mmwrhtml/mm5304a3.htm }}</ref>։ Այս հավելյալ ածխաջրերի հիմնական աղբյուր են հանդիսանում քաղցրահամ ըմպելիքների օգտագործման ավելացումը, որոնք կազմում են ամերիկացի երիտասարդների օրական սննդակարգի 25%-ը<ref name="Caballero">{{cite journal|author=Caballero B|year=2007|title=The global epidemic of obesity: An overview|url=|journal=Epidemiol Rev|volume=29|issue=|pages=1–5|doi=10.1093/epirev/mxm012|pmid=17569676}}</ref>, և [[Չիպս|կարտոֆիլի չիպսերը]]<ref>{{cite journal |vauthors=Mozaffarian D, Hao T, Rimm EB, Willett WC, Hu FB | title = Changes in Diet and Lifestyle and Long-Term Weight Gain in Women and Men | journal = The New England Journal of Medicine | volume = 364 | issue = 25 | pages = 2392–404 | date = 23 June 2011 | pmid = 21696306 | pmc = 3151731 | doi = 10.1056/NEJMoa1014296 | type = Meta-analysis }}</ref>։ Համարվում է, որ քաղցրահամ ըմպելիքների, ինչպիսիք են՝ ոչ ալկոհոլիկ խմիչքները, գազավորված, մրգային, [[Էներգետիկ ըմպելիք|էներգետիկ]], վիտամինային ըմպելիքները և սառը թեյերը <ref>{{cite journal |vauthors=Malik VS, Schulze MB, Hu FB | title = Intake of sugar-sweetened beverages and weight gain: a systematic review | journal = Am. J. Clin. Nutr. | volume = 84 | issue = 2 | pages = 274–88 | date = August 2006 | pmid = 16895873 | pmc = 3210834 | doi = | url = http://www.ajcn.org/cgi/content/full/84/2/274 | type = Review }}</ref><ref>{{cite journal |vauthors=Olsen NJ, Heitmann BL | title = Intake of calorically sweetened beverages and obesity | journal = Obes Rev | volume = 10 | issue = 1 | pages = 68–75 | date = January 2009 | pmid = 18764885 | doi = 10.1111/j.1467-789X.2008.00523.x | type = Review }}</ref>նպաստում են ճարպակալման հաճախության առաջացմանը, ինչպես նաև մեծացնում են շաքարային դիաբետ տիպ 2 <ref>{{cite journal|date=November 2010|title=Sugar-sweetened beverages and risk of metabolic syndrome and type 2 diabetes: a meta-analysis|url=|journal=Diabetes Care|type=Meta-analysis, Review|volume=33|issue=11|pages=2477–83|doi=10.2337/dc10-1079|pmc=2963518|pmid=20693348|vauthors=Malik VS, Popkin BM, Bray GA, Després JP, Willett WC, Hu FB}}</ref>և մետաբոլիկ սինդրոմի ռիսկի առաջացմանը ։ [[Վիտամին D]] անբավարարությունը կապված է այն հիվանդությունների հետ, որոնք ասոցացվում են ճարպակալման հետ։
Տող 199.
 
===Նստակյաց կենսակերպ ===
Նստակյաց, պասիվ ապրելակերպը նշանակալի դեր է խաղում ճարպակալման հարցում <ref>Seidell 2005 p.10</ref>։ ՀամաշխարհայինԱմբողջ աշխատաշուկայումաշխարհում կատարվելտեղի է հսկայականունեցել տեղաշարժ դեպի քիչ ֆիզիկական ակտիվություն չպահանջողպահանջող աշխատանքներըաշխատանքներ,<ref name=WHO2009>{{cite web|url=http://www.who.int/dietphysicalactivity/publications/facts/obesity/en/ |title=WHO: Obesity and overweight |work=[[World Health Organization]] |accessdate=January 10, 2009 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20081218104805/http://www.who.int/dietphysicalactivity/publications/facts/obesity/en/ |archivedate=December 18, 2008}}</ref> <ref name=WHOExercise>{{cite web|url=http://www.who.int/dietphysicalactivity/factsheet_inactivity/en/index.html |title=WHO &#124; Physical Inactivity: A Global Public Health Problem |work=[[World Health Organization]] |accessdate=February 22, 2009}}</ref><ref name=Ness2006>{{cite journal |vauthors=Ness-Abramof R, Apovian CM | title = Diet modification for treatment and prevention of obesity | journal = Endocrine | volume = 29 | issue = 1 | pages = 5–9 | date = February 2006 | pmid = 16622287 | doi = 10.1385/ENDO:29:1:135 | url = | type = Review }}</ref>, և ներկայումս ամբողջ մարդկությանաշխարհի  նվազագույնը 30% բնակչության մոտ առկա է ֆիզիկական ծանրավեռնվածությանակտիվության անբավարարություն<ref name=WHOExercise/>։ Սա առաջին հերթին պայմանավորված է փոխադրամիջոցների ավելացմամբ, և տանը աշխատուժ-խնայող տեխնիկայի կիրառմամբ <ref name=WHO2009/><ref name=WHOExercise/><ref name=Ness2006/>։ Երեխաների շրջանում ֆիզիկական ակտիվության անբավարրարությունըանբավարարությունը բացատրվում է քիչ քայլելով և անբավարար ֆիզդաստիարակությամբ<ref>{{cite journal |vauthors=Salmon J, Timperio A | title = Prevalence, trends and environmental influences on child and youth physical activity | journal = Med Sport Sci | volume = 50 | issue = | pages = 183–99 | year = 2007 | pmid = 17387258 | doi = 10.1159/000101391 | isbn = 978-3-318-01396-2 | series = Medicine and Sport Science | type = Review }}</ref>։ ԱՀԿ-ն նշում է, որ ամբողջ աշխարհում մարդիք ավելի քիչ են նախընտրում ակտիվ հանգստի անցկացումըհանգստը, մինչդեռ Ֆինլանդիայում <ref>{{cite journal|date=June 2008|title=Thirty-year trends of physical activity in relation to age, calendar time and birth cohort in Finnish adults|url=|journal=Eur J Public Health|type=Research Support|volume=18|issue=3|pages=339–44|doi=10.1093/eurpub/ckm092|pmid=17875578|vauthors=Borodulin K, Laatikainen T, Juolevi A, Jousilahti P}}</ref> և ԱՄՆ-ում <ref>{{cite journal|year=2005|title=Declining rates of physical activity in the United States: what are the contributors?|url=|journal=Annu Rev Public Health|type=Review|volume=26|issue=|pages=421–43|doi=10.1146/annurev.publhealth.26.021304.144437|pmid=15760296|vauthors=Brownson RC, Boehmer TK, Luke DA}}</ref> կատարված հետազոտությունների համաձայն, առկա է համապատասխանաբար՝ ֆիզիկական ակտիվության և ակտիվ ժամանց անցկացնելու ոչ նշանակալի աճի տենդենց։ 2011 թվականին երեխաների վերաբերյալֆիզիկական կատարվածակտիվության մասին հետազոտությունների ամփոփման համաձայն՝ ֆիզակապեսֆիզակական ակտիվ ժամանցը չիայդքան կարող ունենալ արտահայտվածմեծ ազդեցություն <refչի name=Wil2011>{{citeկարող journal|last1=Wilks|first1=Desiree C.|last2=Sharp|first2=Stephen J.|last3=Ekelund|first3=Ulf|last4=Thompson|first4=Simon G.|last5=Mander|first5=Adrian P.|last6=Turner|first6=Rebecca M.|last7=Jebb|first7=Susan A.|last8=Lindroos|first8=Anna Karin|title=Objectively Measured Physical Activity and Fat Mass in Children: A Bias-Adjusted Meta-Analysis of Prospective Studies|journal=PLoS ONE|date=23 February 2011|volume=6|issue=2|doi=10.1371/journal.pone.0017205|PMC=3044163|issn=1932-6203|pmid=21383837|pages=e17205}}</ref>։ունենալ։
 
Եվ՛ երեխաների, և՛ մեծահասակների շրջանում առկա է անմիջական կապ ճարպակալման ռիսկի և հեռուստադիտման տևողության միջև։ 63-73 հետազոտությունների (86%) ուսումնասիրությունը ցույց է տվել երեխաների ճարպակալման հաճախականության և ԶԼՄ-ների ազդեցության աճի միջև առկա կապը, որը համապատասխանում է հեռուստացույցի առջև անցկացվող ժամանակի աճի հետ։
 
Նստակյաց, պասիվ ապրելակերպը նշանակալի դեր է խաղում ճարպակալման հարցում ։ Համաշխարհային աշխատաշուկայում կատարվել է հսկայական տեղաշարժ դեպի ֆիզիկական ակտիվություն չպահանջող աշխատանքները, և ներկայումս ամբողջ մարդկության նվազագույնը 30%-ի մոտ առկա է ֆիզիկական ծանրավեռնվածության անբավարարություն։ Սա առաջին հերթին պայմանավորված է փոխադրամիջոցների և տանը աշխատուժ-խնայող տեխնիկայի կիրառմամբ ։ Երեխաների շրջանում ֆիզիկական ակտիվության անբավարրարությունը բացատրվում է քիչ քայլելով և անբավարար ֆիզդաստիարակությամբ։ ԱՀԿ-ն նշում է, որ ամբողջ աշխարհում մարդիք ավելի քիչ են նախընտրում ակտիվ հանգստի անցկացումը, մինչդեռ Ֆինլանդիայում և ԱՄՆ-ում կատարված հետազոտությունների համաձայն, առկա է համապատասխանաբար՝ ֆիզիկական ակտիվության և ակտիվ ժամանց անցկացնելու ոչ նշանակալի աճի տենդենց։ 2011 թվականին երեխաների վերաբերյալ կատարված հետազոտությունների ամփոփման համաձայն՝ ֆիզակապես ակտիվ ժամանցը չի կարող ունենալ արտահայտված ազդեցություն <ref name="Wil2011">{{cite journal|last1=Wilks|first1=Desiree C.|last2=Sharp|first2=Stephen J.|last3=Ekelund|first3=Ulf|last4=Thompson|first4=Simon G.|last5=Mander|first5=Adrian P.|last6=Turner|first6=Rebecca M.|last7=Jebb|first7=Susan A.|last8=Lindroos|first8=Anna Karin|title=Objectively Measured Physical Activity and Fat Mass in Children: A Bias-Adjusted Meta-Analysis of Prospective Studies|journal=PLoS ONE|date=23 February 2011|volume=6|issue=2|doi=10.1371/journal.pone.0017205|PMC=3044163|issn=1932-6203|pmid=21383837|pages=e17205}}</ref>։
 
Եվ՛ երեխաների, և՛ մեծահասակների շրջանում առկա է անմիջական կապ ճարպակալման ռիսկի և հեռուստադիտման տևողության միջև<ref>{{cite journal |vauthors=Gortmaker SL, Must A, Sobol AM, Peterson K, Colditz GA, Dietz WH | title = Television viewing as a cause of increasing obesity among children in the United States, 1986–1990 | journal = Arch Pediatr Adolesc Med | volume = 150 | issue = 4 | pages = 356–62 | date = April 1996 | pmid = 8634729 | doi = 10.1001/archpedi.1996.02170290022003 | type = Review }}</ref><ref>{{cite journal |vauthors=Vioque J, Torres A, Quiles J | title = Time spent watching television, sleep duration and obesity in adults living in Valencia, Spain | journal = Int. J. Obes. Relat. Metab. Disord. | volume = 24 | issue = 12 | pages = 1683–8 | date = December 2000 | pmid = 11126224 | doi = 10.1038/sj.ijo.0801434 | url = | type = Research Support }}</ref><ref>{{cite journal |vauthors=Tucker LA, Bagwell M | title = Television viewing and obesity in adult females | journal = Am J Public Health | volume = 81 | issue = 7 | pages = 908–11 | date = July 1991 | pmid = 2053671 | pmc = 1405200 | doi = 10.2105/AJPH.81.7.908 | url = http://www.ajph.org/cgi/reprint/81/7/908 | format = PDF }}</ref>։ 63-73 հետազոտությունների (86%) ամփոփումը ցույց է տվել երեխաների ճարպակալման հաճախականության և ԶԼՄ-ների ազդեցության աճի միջև առկա կապը՝ համարժեք հեռուստացույցի առջև անցկացվող ժամանակի աճի<ref>{{cite web|url=http://ipsdweb.ipsd.org/uploads/IPPC/CSM%20Media%20Health%20Report.pdf |title=Media + Child and Adolescent Health: A Systematic Review |publisher=Common Sense Media |year=2008 |format=PDF |work=Ezekiel J. Emanuel |accessdate=April 6, 2009}}</ref>։
56

edits