«Մաթեմատիկա»–ի խմբագրումների տարբերություն

Content deleted Content added
Տող 30.
==Մաթեմատիկայի սահմանում==
[[Պատկեր:Fibonacci.jpg|thumb|աջից|230px|[[Ֆիբոնաչի|Լեոնարդո Ֆիբոնաչի]], իտալացի մաթեմատիկոս, ով առաջին և 4th  դարերում, հնդիկ մաթեմատիկոսների հորինած [[Արաբական թվային համակարգ]]ը ներկայացրեց Արևմուտքին։]]
[[Արիստոտել]]ը մաթեմատիկան սահմանում էր որպես "քանակի գիտություն", և այս սահմանումը գերակշռում էր մինչ 18-րդ դարը։<ref name=Franklin>James Franklin, "Aristotelian Realism" in ''Philosophy of Mathematics'', ed. A.D. Irvine, [https://books.google.com/books?id=mbn35b2ghgkC&pg=PA104#v=onepage&q&f=false p. 104] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150906134402/https://books.google.com/books?id=mbn35b2ghgkC&pg=PA104 |date=September 6, 2015 }}. Elsevier (2009).</ref> 19th&nbsp;դարից սկսած, երբ մաթեմատիկայի ուսումնասիրությունը խիստ աճեց և սկսեց վերաբերել այնպիսի աբստրակտ թեմաների, ինչպես [[խմբերի տեսություն]]ը և [[պրոյեկտիվ երկրաչափություն]]ն են, որոնք քանակի և չափման հետ հստակ առընչություն չունեն, մաթեմատիկոսներն ու փիլիսոփաները սկսեցին բազում նոր սահմանումներ առաջարկել։<ref name="Cajori">{{cite book |title=A History of Mathematics |publisher=American Mathematical Society (1991 reprint) |author=Cajori, Florian |authorlink=Florian Cajori |year=1893 |pages=[https://books.google.com/books?id=mGJRjIC9fZgC&pg=PA285 285–86] |isbn=0-8218-2102-4}}</ref> Այս սահմանումներից որոշները ընդգծում են մաթեմատիկայի դեդուկտիվ բնույթը, որոշները՝ վերացականությունը, որոշներն էլընդգծումէլ ընդգծում են մաթեմատիկայի կոնկրետ թեմաներ։ Այսօր, նույնիսկ մաթեմատիկոսների շրջանակում, մաթեմատիկայի սահմանման միասնական կարծիք գոյություն չունի նույնիսկ մաթեմատիկոսների շրջանակում։չունի։<ref name="Mura">{{cite journal |title=Images of Mathematics Held by University Teachers of Mathematical Sciences |author=Mura, Roberta |journal=Educational Studies in Mathematics |date=Dec 1993 |volume=25 |issue=4 |pages=[https://link.springer.com/article/10.1007%2FBF01273907 375–385] |ref=harv |doi=10.1007/BF01273907 |jstor=3482762}}</ref> Նույնիսկ միասնական կարծիք չկա՝ մաթեմատիկան արդյոք արվեստ է, թե գիտություն։T<ref name="Runge">{{cite book |title=[[Iris Runge]]: A Life at the Crossroads of Mathematics, Science, and Industry |publisher=Springer |author1=Tobies, Renate |author2=Helmut Neunzert |lastauthoramp=yes |year=2012 |page=[https://books.google.com/books?id=EDm0eQqFUQ4C&pg=PA9 9] |isbn=3-0348-0229-3 |quote=[I]t is first necessary to ask what is meant by ''mathematics'' in general. Illustrious scholars have debated this matter until they were blue in the face, and yet no consensus has been reached about whether mathematics is a natural science, a branch of the humanities, or an art form.}}</ref> Շատ պրոֆեսիոնալ մաթեմատիկոսներ հետաքրքրված չեն մաթեմատիկայի սահմանմամբ, կամ համարում են որ անհնար է սահմանել։<ref name=Mura/> Ոմանք պարզապես ասում են․ "Մաթեմատիկան այն է, ինչ մաթեմատիկոսներն անում են։"<ref name=Mura/>
Մաթեմատիկայի սահմանման երեք առաջատար տեսակներն են՝ [[լոգիցիզմ]], [[ինտուիցիոնիզմ]] և [[Ֆորմալիզմ (մաթեմատիկա)|Ֆորմալիզմ]], որոնցից յուրաքանչյուրը պատկանում է փիլիսոփայական մտածողության տարբեր դպրոցի։<ref name=Snapper>{{Cite journal |doi=10.2307/2689412 |title=The Three Crises in Mathematics: Logicism, Intuitionism, and Formalism |journal=Mathematics Magazine |date=September 1979 |first=Ernst |last=Snapper |volume=52 |issue=4 |pages=207–16 |id= |jstor=2689412 |postscript=. |ref=harv}}</ref> Երեքն էլ խնդիրներ ունեն, ոչ մեկը լայն տարածում չի ստացել և հաշտեցումը թվում է անհնար։<ref name=Snapper/>
Մաթեմատիկայի վաղ սահմանումը տրամաբանական տերմիններով տրվել է [[Բենջամին Պերս]]ի "Գիտություն, որ անհրաժեշտ եզրակացություններ է անում" գրքում (1870)։<ref name="Peirce">{{cite book |title=Linear Associative Algebra |author=Peirce, Benjamin |authorlink=Benjamin Peirce |year=1882 |page=1 |url=https://books.google.com/books?id=De0GAAAAYAAJ&pg=PA1#v=onepage&q&f=false |deadurl=no |archiveurl=https://web.archive.org/web/20150906135700/https://books.google.com/books?id=De0GAAAAYAAJ&pg=PA1#v=onepage&q&f=false |archivedate=September 6, 2015 |df=mdy-all }}</ref> [[Բերտրան Ռասել|Բերտրան Ռասելը]] և [[Ալֆրեդ Նորթ Ուայտհեդ|Ալֆրեդ Նորթ Ուայտհեդը]] ''[[Principia Mathematica]]'' աշխատությունում առաջադրեցին փիլիսոփայական ծրագիր հայտնի որպես [[լոգիցիզմ]] և փորձեցին ապացուցել, որ մաթեմատիկական բոլոր հասկացությունները, պնդումները և սկզբունքները կարող են սահմանվել և ապացուցվել [[ձևական տրամաբանություն|ձևական տրամաբանության]] տերմիններով։ Մաթեմատիկայի տրամաբանական սահմանումը Ռասելինն է․ "Ողջ Մաթեմատիկան ձևական տրամաբանություն է" (1903)։<ref name=Russell>Bertrand Russell, ''The Principles of Mathematics,'' [https://books.google.com/books?id=kj0a_aV2mxIC&pg=PA5#v=onepage&q&f=false p. 5] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150906132941/https://books.google.com/books?id=kj0a_aV2mxIC&pg=PA5 |date=September 6, 2015 }}. University Press, Cambridge (1903)</ref>